Úrazy a nemoci koní
1) Co je to nášlap?
Nášlap je průnik cizího tělesa do chodidlové plochy kopyta
- např. hřebík, sklo, drát či ostrý kámen.
Hlubší poranění kopyta způsobí hnisavý zánět, který může
v některých případech skončit až uhynutím.
První pomoc: předmět ihned vytáhneme (dbáme, aby se nezalomil),
kopyto vyčistíme a vydezinfikujeme. Kopyto pokryjeme gázou, nepodkované
chráníme pytlovým obvazem 50 x 60 cm.
2) Co je to zášlap?
Zášlap je poranění koně v oblasti korunky, které si ve většině případů způsobí
kůň sám protilehlou končetinou, nebo mu toto zranění způsobí jiný kůň.
První pomoc: zranění vydezinfikujeme, korunky chráníme zvony.
3) Jaké jsou základní projevy koliky?
Umět rozpoznat příznaky koliky a včas koni poskytnout první pomoc je nezbytností,
kterou musí znát každý jezdec. Koně mohou na koliku uhynout a je nezbytné v případě
kolik jednat rychle, protože zde rozhoduje i hodina. Kůň většinou začne odmítat potravu
a začne se ohlížet na břicho, na těle se začne trochu potit, začne hrabat a válet se.
Tepová frekvence se zvyšuje na 60 - 80 tepů za minutu. Jakmile zjistím první příznaky koliky,
je potřeba ihned volat veterináře! A následně začnu provádět kroky první pomoci (viz. další otázka).
4) Co musíme dělat při podezření na koliku?
Jakmile máme podezření na koliku, musíme ihned zavolat veterináře. Následně začneme
provádět první pomoc my:
- koni dáme odpocovací deku, abychom ho udrželi v teple,
- vyvedeme jej z boxu do většího prostoru a znemožníme mu jíst a pít
- změříme koni tepovou frekvenci a teplotu, zkontrolujeme barvu sliznice a míru dehydratace,
- poslechneme si, zda neuslyšíme z břicha koně nějaké zvuky, tzv. "peristaltiku",
- koně začneme vodit (nejlépe z kopce a do kopce) v intervalech po 30 minutách,
- masírujeme břicho a "bázi"ucha koně, aby se mu ulevilo,
- v pravidelných intervalech měříme dále koni tepovou frekvenci, teplotu, kontrolujeme sliznici
a míru dehydratace a zapisujeme ji (alespoň do příjezdu veterináře)
- kontrolujeme, zda kůň kadí
- v případě jakéhokoliv zhoršení stavu jej zkonzultujeme s veterinářem a koně převážíme
na kliniku do Brna.
U těžkých kolik jsiu rozhodující i minuty včasného zásahu, které pak mohou znamenat
smrt nebo život koně.
Koliky mohou mít různé příčiny vzniku. Dělíme je tedy na plynové, křečové, nepravé, zácpy či
způsobené přetočením nebo přiškrcením střeva.
5) Proč musíme u koní ( a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány
desinfikovat?
Desinfekce všech ran je velmi důležitá proto, aby se rána nezanítila a nestala se mnohem horší.
U zvířat, které jsou v prostředí, kde se vyskytuje koňský hnůj je to navíc nezbytné i kvůli tetanu.
Bacil tetanu se nejčastěji vyskytuje tam, kde se hnojí koňským hnojem a po infekci se usadí
v místě nákazy - v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla.
Onemocnění tetanem se předchází právě pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou
desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.
6) Co jsou "nálevky"?
Nálevkami nazýváme měkké váčkovité zduřeniny kloubů na hleznech a spěnkách.
Většinou se tvoří v jejich horní polovině uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení
kloubního pouzdra a šlachové pochvy na končetinách.Nálevky jsou způsobeny nadprodukcí
synoviální tekutiny.
Nálevky dělíme na měkké a tvrdé.
Měkké nálevky neovlivňují funkci končetiny, koním se mohou vytvářet měkké nálevky
podle druhu stravy či množství zátěže. Občas se však stává, že pokud je kůň delší dobu v klidu,
nálevky se zmenší nebo dokonce zmizí.
Tvrdé nálevky mohou koni způsobovat výrazné problémy. Velké otoky způsobují překážku
v bezproblémovém ohýbání hlezna, takže kůň může začít kulhat.
Podrobněji o tom pojednává veterinářka paní MVDr. Dominika Švehlová
( https://www.dominika-svehlova.cz/nemoci14.asp).
7) Co je to hnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?
Schvácení kopyt, tzv. "laminitida" je zánět lístků stěnové škáry kopyta. Kůň se v takovýchto
případech snaží vůbec nezatěžovat přední část kopyt a svou tělesnou váhu většinou přenáší
na zadní kopyta. V těžších případech vůbec nechodí a má teplé kopytní stěny.
Schvácení kopyt je způsobeno překrmením nebo intoxikací, při kterých se uvolňují určité
chemické látky do krevního oběhu a způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky
stěnové kopytní škáry. Nesprávná péče či zanedbání zánětu má za následek trvalé změny
tvaru kopyta.
8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?
Hniloba se projevuje tak, že rohovina střelky je černá, zapáchá a je pokryta vlhkou, mazlavou
hmotou. Vzniká u koní, kteří jsou ustájeni na znečištěné, vlhké podestýlce nebo se dlouhodobě
pohybují v bahnitém terénu.
První pomoc: hniloba se léčí tak, že se musí odstranit veškerá infikovaná rohovina a místo se
musí dezinfikovat a zastříkávat antibiotickými spreji nebo roztoky formalínu.
9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?
Ne, jezdec nikdy nesmí jezdit přes bolest či zranění koně a způsobovat mu tak větší bolest či
zvětšovat míru zranění.
10) Co je u koně "kohoutí krok"?
"Kohoutí krok" je vlastně porucha mechaniky pohybu končetiny.
Odborně řečeno jde o poruchu koordinace pohybu projevující
se zejména na pánevních končetinách. Tato porucha se vyznačuje
rychlým a výrazným zvednutím končetiny vysoko pod tělo při
každém kroku a jejím prudkým došlápnutím (udeřením o zem).
Porucha může postihnout jednu, ale i obě pánevní končetiny.
V extrémních případech bývá končetina zvednuta tak vysoko,
že se spěnkový kloub dotkne břicha.
11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?
12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?
13) Může mít kůň vši?
Ano, u koní se vši mohou vyskytovat. Vši řadíme mezi parazity vnější, kteří parazitují na těle savců a živí se jejich krví.
Hlavním příznakem je svrbění, napadení koně se snaží podrbat o stěny nebo se snaží okusovat. Napadená srst je matná a často jim vypadávají chlupy. V takových případech musíme koně zkontrolovat a zjistit, zda se skutečně jedná o vši, a to zejména v hřívě a u kořene ocasu, kde vši nejčastěji parazitují v žíních. Můžeme nalézt šedé nebo černé parazity, ale i malá žlutobílá vajíčka, která jsou uchycena u kořínků srsti.
První pomoc: postižená místa posypeme antiparazitickým pudrem, který nám předepíše veterinář - například Neostomozan a Equimax. Většina přípravků je ředitelná vodou, takže je nejlepší nalít přípravek do rozprašovače a pořádně srst ošetřit. Postup se většinou opakuje po deseti dnech, kdy se líhnou nové vši. Důležité je také oddělit čištění a vydezinfikovat je, následně pak vydezinfikovat i celou stáj.
14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?
15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?
Jakmile jezdec zjistí, že má kůň na hřbetě otlaky, musí ihned přestat jezdit a odstranit příčinu.
Otlak pod sedlem se projevují zánětlivou změnou kůže v sedlové krajině či v místě podbřišníku. Poraněná kůže může někdy i mokvat.
Otlaky může způsobit špadně sedící sedlo, podložka pod sedlo či podbřišník, špinavá dečka pod sedlo či cizí těleso zachycené pod sedlem. Pokud přes správné vybavení a jeho čistotu vznikne otlak, jedná se většinou o pochybení při sedlání. Obyčejně je na vině nesrovnaná dečka pod sedlem, pokroucený podbřišník, či hříva zachycená pod sedlem, případně pod chomoutem.
Podle okolí případné změny lze otlak potlačit už při jeho vzniku, a to ručníkem namáčeným do slabého dezinfekčního roztoku. Pravidelné omývání hřbetu chladnou vodou nebo roztokem octa (1 - 3 polévkové lžíce na 1 l vody) přispívá k hojení otlaku. Pomůže i masáž a vtírání kostivalového, případně kaštanového gelu. Výbornou alternativou gelů je čerstvá aloe vera. Ideální je potírání otlaků vymačkanou šťávou z listů. Po dobu léčení koně přirozeně nesedláme.
Vytváří-li se z otlaku útvar podobný abscesu, voláme veterináře. Je to jistější a předejdeme tak případným komplikacím. I větší oteklé plochy může ošetřit mastí nebo zásypem.
Nejlepší prevencí je časté praní deček, dobře padnoucí sedlo a denní omytí rizikových míst těla koně čistou vodou nebo mírně hřejivými tekutinami.
Velmi podstatné je koně po práci řádně očistit. Všimneme-li si tendencí k úhybu po doteku kartáče, měla by následovat pečlivá prohlídka podezřelého místa.
16) Může kůň zvracet?
Kůň zvracet nemůže, trávisí soustava je postavena tak, že to není možné.
Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku.
Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.
17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?
Koně se musejí vakcinovat v první řadě proti proti tetanu! .......a doplním
18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?
Tetanus nebo-li strnutí šíje je infekční onemocnění, způsobené bakterií Clostridium tetani (respektive jejím toxinem) který se do těla dostává otevřenou ranou, přičemž dojde k zanesení bakterií ranou do krve.
Tetanus je charkteristický křečovým napínáním svalstva. Úmrtnost na tetanus je ale vysoká, pohybuje se v rozmezí 10 – 50%, u nejvážnějších forem téměř 100%.
K infekci dochází typicky při zevním poranění hlubších struktur (podkoží, svaly), kdy se do rány dostane hlína ze země (z půdy).
Tetanové bakterie patří mezi anaerobní bakterie tvořící spory. U bakterií jsou spory vlastně jakési kukly, do kterých se bakterie uzavírá za nepříznivých podmínek. Problém je, že tyto spory jsou schopny přežívat desítky až stovky let a jsou velice odolné vůči jakýmkoli vnějším vlivům. Bakterie se dostávají do půdy s výkaly zvířat, v jejichž střevech žijí jako normální střevní flora. Jedná se především o koně (proto je větší riziko infekce z půdy hnojené), ale též u některých lidí je můžeme ve střevě prokázat.
Bacil tetanu se po infekci usadí v místě nákazy v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla. Ty pak vyvolávají křeče svalstva. Křeče začínají na končetinách a na hlavě. Proto se u nemocného koně dostavuje strnulý chod. Kůň strnule zvedá ocas a natahuje dopředu krk. Na hlavě se trubicovitě rozšiřují nozdry, pysky jsou křečovitě semknuté a objevuje se třetí víčko. Kůň je lekavý a při větším hluku upadá do křečových záchvatů.
Většinou je průběh akutní a končí smrtí. Léčí se velkými dávkami protitetanového séra.
Onemocnění tetanem se předchází pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.
19) Co je příčinou onemocnění, kterému se často říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?
Černá zástava moči nebo-li sváteční nemoc se odborně nazývá odborně "Myoglobinurie". Nadměrným příjmem potravy ve dnech, kdy kůň nepracuje, a následná intenzivní zátěž vedou k poškození svalů a rozpad svalových vláken. Svalové barvivo "myoglobin" se uvolňuje ze svalů do krve a způsobí černé zbarvení moči.
Při tomto onemocnění kůň náhle ztuhne a není schopen se pohybovat, moč má temně červenohnědou barvu a svaly na zádech a stehnech mohou být tuhé a oteklé.