Ústroj a výstroj jezdců, výstroj koní pro účely tréninku i soutěží. Ochranné pomůcky koně a jezdce.

1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

Bezpečnostní zámek slouží k upevnění

třmenového řemene a tím i třmenu k sedlu.

Třmenový zámek slouží k tomu, aby se při

pádu jezdce, kterému zůstane ve třmenu noha,

uvolnil a třmenový řemen i s třmenem se od sedla

odpojit. Tím je zabráněno vláčení jezdce po pádu

za koněm. Je velmi důležité třmenový zámek udržovat

funkční a promazávat jej. Zatuhlá se stává nefunkčním.

Při ježdění musí být zámek zavřený, při otevřeném zámku by se mohlo stát,že se třmenový řemen

uvolní iběhem ježdění, což by mohlo způsobit i pád jezdce. V dnešní době lzekoupit nejrůznější

doplňky třmenů či třmenových řemenů, které mají tuto funkci zdokonalenou (viz. obr.).

 

2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových
soutěžích?

Maximální délku biče při skokových závodech určují skoková pravidla pro daný rok (např. od 1. 4. 2013).

Ve skokových soutěžích smí stratovat jezdec se skokovým bičem o max. délce do 75 cm. Pokud jezdec
startuje s delším bičem, je ze soutěže vyloučen.

undefined

 

3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích
na velkých koních a pony?

Maximální délku biče při drezurních závodech určují drezurní pravidla platná pro daný rok (např. od 1. 4. 2013).

Koně - max. délka drezurního biče je 120 cm.

Pony - max. délka drezurního biče je 100 cm.

 

4) K čemu slouží na sedle poprsník?

undefined


Poprsník je pevný kožený postroj, který se koni nasazuje na krk a pomocí
řemínků se připevňuje k sedlu na obou stranách. Spodní část martingalu se
zapíná do podbřišníku.

Poprsník pevně fixuje sedlo v dané pozici. Nejdůležitější funkcí  poprsníku, je
držet sedlo, aby neujíždělo směrem k zádo koně , ale bylo na svém místě.

 

 

 

 

5) Proč se koním dávají zvony?



Zvony chrání především korunku kopyta a patky. Při stíhání se kůň dotýká
svým zadním kopytem patek nebo chodidla předního kopyta. I tady existuje
několik druhů, od gumových, až po neoprenové a různě anatomicky tvarované.

 

 

 

 

6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech "na ruce"?


Koně musí být na závodech voděni na uzdečce.
Každý kůň musí být na závodech naužděn, nesmíme
jej vodit jen na ohlávce a vodítku.

Jezdec koně vodí po jeho levé straně, otěže jsou sundány
dolů z krku koně, jezdec drží otěže ve vzdálenosti přibližně
10 cm od udidla a v druhé ruce drží volný konec otěží.

 

 

7) Jak dlouhá by měla být lonž?

 K lonžování používáme asi 10 - 12 m dlouhou

lehkou měkkou bavlněnou lonž, která je asi 3 cm

široká, na jedné straně je opatřena karabinou pro

zapnutí do udidla koně, a na druhé straně smyčkou.

Lonž by neměla být ani kratší ani o moc delší.

V případě kratší lonže dochází k lonžování na malém

kruhu, což způsobuje přetěžování nohou koní.

Delší lonž je pak velmi nepraktická, protože se špatně

drží, jezdec se do ní zamotává a je zbytečně těžká.

 

8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

Při lonžování se lonž drží vždy lehce napnutá v té ruce,

na kterou chodí kůň. Chodí-li kůň vlevo, lonž se drží v levé

ruce a zbytek lonže se naskládaný drží v ruce pravé. V pravé

ruce pak současně s lonží drží jezdec/cvičitel

i lonžovací bič, který směřuje ke hleznům koně. Při práci

s koněm vpravo je pak držení lonže obrácené.

Při lonžování má jezdec/cvičitel vždy rukavice, aby jej lonž

nespálila, pokud kůň na lonži začne zlobit. Kůň by měl mít při

lonžování ochranné kamaše, případně i zvony, lonžovací kurt,

vyvazovací gumy či chambon a obnosek, případně uzdečku

bez otěží.

 

9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

Hannoverský nánosník se velmi často používá v Německu,
kde také vznikl. Zabraňuje koni otevírání huby.

Hannoverský nánosník se skládá z nosního řemínku, který je
ve svém středu silnější a zužuje se po stranách do dvou kroužků,
které nosní řemínek na obou stranách spojují s podbradním
řemínkem a nátylníkovou částí.

Při zapínání a nastavování nánosníku musíme dávat pozor,
aby kroužky netlačily na udidlo koně a ani neomezovali jeho dýchání.
Podbradní řemínek se nezapíná na těsno, mezi nánosník  a nosní
kost koně se musí vejít 2 prsty. Nánosník má ležet na 3 prsty od nozder
na spodním konci nosní kosti.
 


10) K čemu slouží nánosník?


Nánosník doplňuje kompletní uždění, zabraňuje koni, aby se vyhnul
pomůckám otevřením huby. Při správně zapnutém nánosníku jsou
méně zatěžována bezzubá místa v čelisti koně, kde leží udidlo,
protože část tlaku
přebírá nánosník.

Nánosníky se dělí na:

anglický, kombinovaný, hannoverský, mexický, švédský, ramínkový, ...


11) Jak široké by měly být třmeny?

 

12) Co jsou pantalony?

Pantalony jsou jezdecké kalhoty, které nejsou narozdíl od rajtek zúžené u kotníků, ale jsou rovně.
Pantalony jsou vyztuženy v oblasti sedu jezdce, tzn. mají celokožený sed (až  dolů ke kotníkům)
a proto se používají bez vysokých jezdeckých bot či chapsů (jen perka). Pantalony mají na konci
nohavic gumičku, která se zahákne pod podrážku jezdeckých nízkých bot, aby se nevyhrnovaly.

 

13) Jaké jsou součásti uzdečky?

 

14) Jaké jsou součásti sedla?


15) Z čeho se skládá martingal?


Martingal
se skládá z  - nákrčního řemene
                                 - vidlice s kroužky pro otěž
                                 - podhrudník s přepínací smyčkou
Martingal slouží k tomu, aby bránil koni převracet hlavu a tlumí nárazy otěží,
způsobené neklidnou jezdcovou rukou.

 

 

 
16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?

Nemůžeme. Koně musí být na soutěžích ustrojeni vždy podle platných pravidel dané jezdecké disciplíny.

Tato pravidla však pro žádnou disciplínu nepovolují pokrývku/deku, kromě dečky podsedlové.
 
17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody?

Veškeré informace o výstroji koně i jezdce pro danou jezdeckou disciplínu jsou uvedeny v platných

pravidlech dané jezdecké disciplíny a jsou vystaveny na stránkách ČJF.
 
18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?

Lícnice by měly být tak dlouhé, aby se koni koutku po zapnutí vytvořily po obou stranách dva záhyby.

 
19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?

Anglický, Anglický kombinovaný, Mexický, Hannoverský a Švédský.

 
20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem předči po ježdění?

Při manci s koněm musí být třmeny vždy vysunuty po třmenovém řemeni až nahoru a zabezpečeny

obtočením proti sklouznutí.

Do stáje by jezdec neměl nikdy vstupovat s koněm, který má třmeny dole. Mohl by se cestou o cokoliv

zachytit a způsobit si zranění, případně poničit sedlo a třmenové řemeny.

Pokud by kůň jezdci utekl po vytažení třmenů nahoru, je to i ukazatelem pro ostatní, že jezdec nespadl,

ale slezl a že se mu nic nemohlo stát.
 
21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?
 
22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené,
plastové či suché zipy)?
Veškeré zapínání jsou na vnější straně nohy koně a vedou směrem dozadu - k ocasu.
 
23) K čemu slouží podsedlová dečka?

Podsedlová dečka slouží k ochraně koně i sedla při ježdění.
Dečka má několik funkcí, v první řadě chrání koně od jeho odření
od sedla, dále tlumí nárazy jezdce a nasává pot koně.

Tím, že se sedlo nedostává do přímého kontaktu s potem a srstí
koně, je chráněno před zničením.
 
 
24) Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?

Ústroj koně:
Kůň by měl mít při lonžování uzdečku nebo lonžovací
obnosek, podsedlovou dečku s lonžovacím kurtem,
vyvazovací otěže, chambon, gogue či jiný druh
vyvazovacích postrojů
. Nohy by měl mít kůň chráněn
kamašemi. Často se pro lepší podsazení zádě při lonžování
používá místo kurtu a vyvazovacích otěží lonžovací postroj,
např. Pesoa.
 
Ústroj jezdce:
Ten, kdo koně lonžuje musí mít v první řadě řádnou pevnou
obuv a rukavice, lonž a lonžovací bič
.
 
 
25) Na co se používá podocasník?
 
26) Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme a mažeme?