Napájení, krmení, ošetřování a kování

1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

Kůň denně v průměru vypije 20 - 30 litrů vody. Množství vody, které kůň za den vypije,
ovlivňuje jeho velikost, zátěž i počasí. Koně napájíme minimálně 3x denně, v létě i víckrát,

nebo koním zajistíme neustálý přístup k vodě.

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Teplota vody by měla mít 10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu.

Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Nejlepší je spodní
pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. Příliš chladná voda působí nepříznivě na
zažívání, vyvolává průjmy či zachlazení.

3) Co je objemové krmivo?

Objemové krmivo

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Čerstvým senem se nesmí krmit hned, musí se nechat zaležet minimálně 6 - 8 týdnů, nejlépe však 
alespoň tři měsíce. Za tu dobu se zbaví seno veškeré zbytkové vody a ustanou v něm fermentační pochody.
U citlivých zvířat, např. králíků je nutno seno nechat zaležet alespoň půl roku.

5) Co je to pantoflice?

Pantoflice patří mezi základní typ podkovy, je bez ozubů a hmatce.
Pantoflice je pro koně nejvhodnějším typem podkovy, zdvihá
kopyto jen o svou výšku (cca 10 mm) a umožňuje střelce uplatňovat
její funkci (zmírňování nárazu při došlapu a rozšiřování kopyta v zadní části).

Pantoflice dělíme na:

Obyčejné - mají stejně silná a dlouhá ramena

Klínové - ramena podkovy se směrem dozadu zeslabují

Těžké - ramena se směrem dozadu zesilují, používají se pro tažné koně.

6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

Jezdecký kůň by se měl kovat v pravidelných intervalech 1x za 6 - 8 týdnů.

7) Co je zakování?

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

9) Jaké známe pamlsky pro koně?

10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Kůň potřebuje mít dostatek vody o vhodné teplotě 10-12° C nejen v létě, ale i v zimě, přestože napadne sníh.

Pokud by se měl kůň nasytit sněhem, musel by ho sežrat šestkrát více, než potřebuje vody v tekutém stavu. 

Koně by měli dostávat i v zimě vodu ohřívanou na teplotu alespoň 10 °C, poté vody vypijí až o 50% více než
vody studené cca 4°C. Dalším problémem je, že koně spotřebují při pití studené vody více své energie, protože
je voda ochlazuje, což v zimě není žádoucí.

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Kůň má velice citlivý žaludek a celý trávicí systém, proto je velmi důležité zachovávat pravidelnost v krmení.

Většinou by se mělo krmit 3 x denně, přičemž největší dávky by se měly dávat večer.

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Krmná sůl je nezbytným doplňkem krmné dávky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím
poruchám.

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

Koně musí mít deně k dispozici minimálně 20 - 30 l vody denně, v letních měsících i více.
Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Teplota vody by měla mít
10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu. Nejlepší je spodní pramenitá
voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. příliš chladná voda působí nepříznivě na zažívání, vyvolává
průjmy či zachlazení.

14) Jak můžeme koni upravit oves?

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

17) Co je to místování?

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

K přibíjení podkov na koňská kopyta používají kováři hřebíky, které se nazývají
"podkovák" nebo-li kovářský hřebík.

Hlavička i tělo podkováku je příčném průřezu obdélníkového tvaru. V podélném
řezu je hlavička nahoře užší než uprostřed a krčkem přechází v tělo. Též špička
je atypická. Obě užší strany těla se sbíhají do středové osy, ale jedna delší stra -
na probíhá v jedné rovině s tělem a druhá delší strana pak tvoří asymetrickou špičku.
Tento tvar je velmi důležitý. Při zatloukání podkováku dochází k odtlačení špičky
směrem ven a špička vyleze 2-3 cm nad nosným okrajem kopyta.

19) Proč mají koně podkovy?

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Samozřejmě existují rostliny, které jsou pro koně jedovaté. Většinou jsou nepříjemné chuti a koně je za normálních
okolností nepozřou.

Jedovaté rostliny:

Ocún jesenní - smrtící dávka alkaloidu
kolchicinu v ocúnu je 1 mg/1 kg. Otrava
se projeví obrnou dýchacích svalů, kolikou,
průjmem, slintáním, ale také ovlivněním mitózy.

Blatouch bahenní

Pryskyřičník - vytrvalá bylina osidlující vlhké
louky, středně jedovatá rostlina, má typicky
žluté květy a dlouhý úzký stonek. Rostlina
obsahuje velké množství glykosidického laktonu
ranunkulinu, z něho vzniká toxický protoanemonin.
Má tlumivé účinky na centrální nervovou soustavu.

Starček přímětník - jedovatý i v suchém stavu. Při otravě dochází k vážné poruše jater, což může způsobit až akutní selhání jater.

Dubové listy - mají vysoký obsah taninu. Po konzumaci se objevuje zácpa či poškození ledvin.

Čirok obyčejný - silně toxická rostlina (velký obsah nitrátů a kyanidů), způsobje poruchy dýchacího aparátu, může způsobit i smrt.

Štědřenec - má jedovaté všechny své části, nejvíce všaj semena. Způsobuje nervové postižení, často i smrt zvířete.

Rulík zlomocný - vyskytuje se ve vyšších nadmořských výškách, nápadným znakem jsou černé bobule, obsahuje alkaloid atropin a hyoscyamin, který rozšiřuje zornice oka. Postižení koně nemohou stát, ztrácí koordinaci.

Javor červený - pro koně jsou jedovaté listy na jaře a na podzim. Otrava se pozná podle nažloutlých sliznic, kůň je anémický.

Skočec obecný - jednoletá bylina, která dosahuje velikosti 5 metrů.Semena skočce obsahují velmi prudký jed ricin, který způsobuje shlukování červených krvinek. Poškozuje v první řadě játra, slezinu a ledviny.Koně zabije i velmi malá dávka! Bobule naštěstí mají odpornou chuť, takže riziko otravy je nízké.

Třezalka - vzácnějš byliny, má malé lístky s tečkovitými siličnými nádržkami. Květenství se skládá z malých žlutých květů. Rostlina obsahuje velké množství látek. U koní se projeví "otrava" zvýšenou citlivostí na sluneční paprsky. Kůň může trpět bolestivými popáleninami obzvláště na méně pigmentovaných místech.

Tis červený - velmi jedovatá rostlina! Tis je pomalu rostoucí okrasný jehličnan. Kůra kmene je načervenalá, jehlice jsou tmavě zelené. Nápadná jsou červená semena. Kromě semene je celá rostlina prudce jedovatá. Koně umírají okamžitě, někdy mají v tlamě ještě nerozžvýkanou větvičku.

Přeslička - obsahuje velké množství glykosidů, saponinů, alkaloidů a tříslovin. Pro koně je značně jedovatá. Postižený kůň vrávorá, ztrácí rovnováhu, až padá. Stav se zhoršuje.

Pryskyřník je vytrvalá bylina osidlující vlhké louky. Snadno ho poznáme podle typických žlutých květů a dlouhého úzkého stonku. Rostlina obsahuje velké množství glykosidického laktonu ranunkulinu, z něho vzniká toxický protoanemonin (v suchém stavu je neškodný). Pryskyřník má tlumivé účinky na centrální nervovou soustavu, pro koně je jedovatý středně. Na pokožce a sliznicích vyvolává podráždění. Zvířata se mu většinou instinktivně vyhýbají.

Hasivka  - je největší druh kapradiny, dorůstá až 2 metrů. Jejím nebezpečím je silný toxický kumulativní účinek. Postižený kůň má sraženou záď, roztažené končetiny, více přibývá na hmotnosti a často spí.

Vlnice - pro koně velmi nebezpečná rostlina. Po konzumaci koně vykazují nevyzpytatelné reakce a mohou ochrnout.